K zamysleni

Kolemjdouci citatky

“Never allow someone to be your priority while allowing yourself to be their option.??

??Live as if you were to die tomorrow. Learn as if you were to live forever.?? - Mahatma Gandhi

“A wise man learns by the mistakes of others, a fool by his own.” - Latin Proverb

“Success is never final, just like failure is never fatal. Courage is doing what you??re afraid to do. There can be no courage unless you??re scared. Fear failure so much that you get the courage to succeed.” - Sam Rutigliano (?)

“You don’t love a woman because she is beautiful, but she is beautiful because you love her.” - ?

“Once we understand that the integrity of our personal existences are completely dependent on the integrity of everything else in our world, we have truly understood the meaning of unconditional love. For love is extensionality and seeing everything as you and you as everything can have no conditionalities, for in fact, we are all everything at once.” - Zeitgeist The Addendum part 4 - “My country is the world? and my religion is to do good” - Thomas Paine

??You gotta give up the life you planned in order to have the life that is waiting for you.?? - Joseph Campbell

 

“He has achieved success
who has lived well,
laughed often, and loved much;
who has enjoyed the trust of pure women,
the respect of intelligent men
and the love of little children;
who has filled his niche and accomplished his task;
who has left the world better than he found it
whether by an improved poppy,
a perfect poem, or a rescued soul;
who has never lacked appreciation of Earth’s beauty
or failed to express it;
who has always looked for the best in others
and given them the best he had;
whose life was an inspiration;
whose memory a benediction.”

 

- Bessie Anderson Stanley

 

Pridano 29.8.2011

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

 

Pár oblibenych citátů od Rybicky ( Wandy ;) )

~ Don’t let your mind wander — it’s too little to be let out alone. ~

~ Among the others, you are the choosen one. ~

~ Tomorrow, this will be part of the unchangeable past

but fortunately, it can still be changed today. ~

~ Don’t read everything you believe. ~

 

Pridano 22.7.2011

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

 

Pár posbíraných citátů o život?

Až se ti bude n?kdy zdát, že tvůj sv?t se rozbil na kousky, neb?e?. Posbírej st?epy a sm?j se. Vždyť st?epy p?inášejí št?stí.

Život využijeme nejlépe tehdy, když ho v?nujeme n??emu, co trvá déle než život sám..

Život je jako kniha. Hlupák ji jenom prolistuje, ale moudrý ?lov?k ví, že si ji může p?e?íst jenom jednou.

Nikdy nelitujte toho, co jste ud?lali, protože jste tomu v??ili a v tu chvíli se vám to zdálo jako to nejlepší, co jste mohli ud?lat.
Bylo-li ve sv?t? skrze n?jakého ?lov?ka trochu více lásky a dobroty, trochu více sv?tla a pravdy, m?l jeho život smysl.

 

Pridano 2.8.2010

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

 

Starý osel

Byl jednou jeden rolník, kterému jednoho dne jeho osel spadl do studny. Zví?e žalostn? k?i?elo a rolník se snažil vymyslet, jak ho dostat ven. Nakonec se rozhodl, že to nejspíš nebude možné - osel je starý a studna byla beztak vyschlá, a tak zkrátka nemá cenu dostávat jej ven. Rolník tedy požádal své sousedy, aby mu pomohli studnu zasypat. Všichni popadli lopaty a za?ali do studny sypat hlínu.

Když si osel uv?domil, co se d?je, nejd?ív zoufale k?i?el, ale pak se, k údivu všech, zklidnil a párkrát vesele zahýkal. O pár lopat hlíny pozd?ji se sousedé podívali do studny, aby vid?li, co se d?je, a nemohli uv??it svým o?ím. Každou lopatu hlíny, která mu dopadla na h?bet, oslík set?ásl a postavil se na ni.

Jak farmá?i na zví?e sypali další a další hlínu, vždycky ji set?áslo a stoupalo po ní výš a výš. Netrvalo dlouho a osel k úžasu všech p?esko?il okraj studny a za?al pobíhat okolo!

Pou?ení: Život na tebe může sypat hlínu. Trik je v tom um?t ji vždycky set?ást a postoupit o trošku výš. Každá nep?íze? se dá zm?nit na další stupínek. I z té nejhlubší studny se dá dostat tak, že se nikdy nevzdáš, vždy se oklepeš, a vždy ud?láš krok nahoru.

To, co se ti stane, zdaleka není tak důležité, jako to, jak na to reaguješ.

 

Pridano 3.3.2010

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

 

Kytice růží

Jedna mladá žena dostala tucet růží s lístkem: “Od toho, kdo t? má rád.” Ale podpis chyb?l. Vdaná nebyla, a tak za?ala p?emýšlet o mužích, které kdy poznala. Nebo to byli její rodi?e? Že by n?kdo z práce? V duchu se jí vyno?il celý seznam lidí. Nakonec se rozhodla zavolat kamarádce, aby jí tu záhadu pomohla rozluštit. Ale po jedné kamarád?in? v?t? jí svitlo: “To tys mi poslala ty růže?” “Ano.” “A pro??” “Protože když jsme se vid?ly naposled, m?la jsi špatnou náladu. Cht?la jsem, aby sis p?ipomn?la všechny lidi, co t? mají rádi.”

Pridano 3.3.2010

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

N?kolik málo citátů na téma láska

Myslet lze jen rozumem, ale chápat jen srdcem.
Joseph Addison

Láska je jako válka. Snadno se za?íná, ale t?žce kon?í.
Henry LouisMencken

Láska je to, ?emu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
Americké p?ísloví

Milovat znamená trp?t, ale nemilovat znamená zem?ít.
Marie von Ebner-Eschenbachová

V?tšina lidí se domnívá, že láska znamená být milován. Avšak pravda je opakem: láska znamená milovat.
Erich Fromm

Láska je p?íliš cenná, než aby se ztrácela.
Alfred Tennyson

Ze všeho, co je v??né, je láska nejkratší.
Moliére

Láska je nejsiln?jší ze všech vášní, neboť úto?í zárove? na hlavu, srdce i t?lo.
Voltaire

Jsou dv? tragédie v život?. Jedna je, když nedostaneme, po ?em srdce touží, a ta druhá, když to dostaneme.
George Bernard Shaw

Pridano 25.5.2007

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

The World and we (The World are we)

Kdybychom redukovali celé lidstvo na jednu vesnici se 100 obyvateli

ale zachovali proporce všech sou?asných národů, m?la by tato vesnice

následující složení:

57 Asiatu

21 Evropanu

14 Ameri?anů (Severo- a Jiho)

8 Afri?anu

52 by bylo žen

48 by bylo mužů

70 ne-bílých

30 bílých

70 ne/anti- K?esťanů

30 K?esťanů

89 heterosexuálů

11 homosexuálu

6 osob by vlastnilo 59% celosv?tového bohatství a všech 6 by

pocházelo z

USA

80 by trp?lo nedostate?nými podmínkami pro bydlení > 70 by bylo analfabetu

50 by bylo podvyživených

1 by umíral

2 by se rodili

1 by mel po?íta?

1.(jen jeden),by m?l akademické,vzd?lání

Díváme-li se na sv?t tímto způsobem, je každému jasné, jak pot?ebné

jsou: . .

sounáležitost, porozum?ní, tolerance, vzd?lání, …

K zamyšlení:

Jestliže jsi dnes ráno vstal z postele spíše zdráv než nemocen, jsi

štastn?jší než 1 milion lidí, kte?í se nedožijí p?íštího týdne.

Jestliže jsi nikdy nezažil boj ve válce, nepocítil osam?lost

ve vezení, agónii týraných Nebo hlad, pak jsi šťastn?jší než 500

milionu lidí našeho sv?ta.

Jestliže můžeš vyznávat náboženství beze strachu z hrozby, že budeš

zat?en nebo zabit, jsi štastn?jší než 3 miliardy lidí na Zemi.

Jestliže máš jídlo v ledni?ce, jsi oble?en, máš st?echu nad hlavou

a svou postel, jsi bohatší než 75% obyvatel tohoto sv?ta~

Jestliže máš konto v bance, n?jaké peníze v pen?žence a

hromádku drobných v krabi?ce, pat?íš k 8 % blahobytných lidí na sv?te.

N?kdo jëdnou ?ekl:

Pracujte, jako byste nepot?ebovali žádné peníze;

Milujte, jako by vás nikdy nikdo nezranil;

Tan?ete, jako by se .nikdo nedíval;

Zpívejte, jako kdyby nikdo neposlouchal;

Žijte, jako kdyby byl Ráj na Zemi.

Pridano 21.7.2006

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Mistrova ruka

Do dražby p?išly otlu?ené a od?ené housle. Dražitel na n? s nechutí pohlédl - nestojí snad ani za tu ztrátu ?asu-, ale protože byl profesionál, s úsm?vem je zvedl. ??Kolik dáte, dámy a pánové, za tyto housle? Jeden dolar? Kdo dá víc? Dva dolary? Jenom dva? Kdo dá t?i? T?i dolary! T?i dolary poprvé, podruhé, …?? Už se chystal cenu odklepnout, když tu v zadní ?ad? sálu vstal šedovlasý muž, šel až k dražiteli a jemn? uchopil housle za kobylku. Ot?el z nich prach, naladil povolené struny a za?al hrát - tak ?ist? a n?žn?, jak to snad umí jen and?lé. Když dohrál, rozhostilo se ticho. Dražitel zvedl housle za kobylku a zjihlým hlasem se zeptal: ??Kolik dáte za tyto staré housle? Tisíc dolarů? Dá n?kdo dva? Dva tisíce! Dá n?kdo t?i? T?i tisíce! T?i tisíce poprvé , podruhé - a housle prodány za t?i tisíce dolarů.?? Lidé se radovali, ale n?kte?í plakali. ??Co tak najednou zm?nilo jejich cenu???

Pridano 28.6.2006

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Dva kamarádi se vydali p?es poušť.

P?edtím se ale pohádali a jeden z nich dostal facku od toho druhého.Doty?ný aniž by cokoli ?ekl se sehl a napsal prstem do písku:”Dnes mi můj nejlepší p?ítel dal facku”.Putovali dál. Došli ke krásné oáze s jezírkem a rozhodli se, že se vykoupou.Ten, co dostal facku se za?al topit, ale ten druhý ho zachránil a vytáhl z vody.
Když se probral, vytesal do kamene:”Dnes mi můj nejlepší p?ítel zachránil život”.
Kamarád se jej optal: “Když jsem ti dal facku, napsal jsi to jen do písku a tentokrát jsi to vytesal do kamene. Pro??”Odpov?d?l: ” Víš, když mi n?kdo ublíží, píši to jen do písku,aby vítr tyto ?ádky odfoukl na znak odpušt?ní. Ale když mi n?kdo pomůže, vytesám to do kamene,aby to tam zůstalo na v?ky.
Nau? se svůj žal a k?ivdy psát jen do písku a své št?stí vyrýt do kamene! ?íká se,že je pot?eba jen jedna minuta na to aby jsme si n?koho zapamatovali, jen jedna hodina aby jsme si jej oblíbili a mnohokrát nesta?í ani celý život aby jsme na n?j zapomn?li.

Pridano 2.6.2006

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

?sm?v

?sm?v nestojí nic a vynáší mnoho.
Obohacuje toho, kdo ho p?ijímá,
aniž by ochuzoval toho, kdo ho daruje.
Trvá chvilku, ale vzpomínka na n?j bývá stálá.

Nikdo není tak bohatý, aby se bez n?j obešel,
a nikdo není tak chudý, aby ho nemohl darovat.
?sm?v vytvá?í v domov? št?stí.
Ve starostech je oporou
a citlivým znamením p?átelství.

V únav? p?ináší odpo?inek,
ve znechucení vrací odvahu.
V zármutku je út?chou
a pro každou bolest p?irozeným lékem.

Je dob?e, že si ho nelze koupit,
ani půj?it, ani ukrást,
protože má hodnotu okamžiku, kdy se daruje.

A kdybys potkal n?koho,
kdo by nem?l pro tebe úsm?v,
a?koli na n?j ?ekáš,
bu? velkodušný a oblaž ho svým úsm?vem.
Protože nikdo tak nepot?ebuje úsm?v,
jako ten, kdo ho nemá pro druhé.

Pridano 2.6.2006

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

N?co na tom život? asi opravdu je….

Michal je ten typ ?lov?ka, kterého rádi potkáváte. Má stále dobrou náladu a vždycky dovede ?íct n?co pozitivního. Kdy se ho n?kdo zeptá, jak se má, obvykle odpoví: Kdybych se m?l jen o chlup líp, u bych byl dvoj?ata”. Vždycky umel lidi motivovat. Kdy mel n?jaký kolega špatný den, Michal mu pokaždé dokázal ukázat pozitivní stránku celé v?ci. Zajímalo m?, jak to d?lá. Tak jsem za ním jednoho dne zašel a povídám mu: ” Jen se nep?etva?uj, nemůže být tak dob?e nalad?ný po?ád! Jak to d?lá?” A Michal mi odpov?d?l: ” Každé ráno, když vstanu, tak si ?eknu,že mám na výb?r dv? možnosti. Bud budu mít dobrou náladu, anebo …. si můžu vybrat tu špatnou. A já si vždycky vyberu tu dobrou. A vždy, kdy se p?ihodí n?co š patného, můžu si vybrat… bud budu ob?tí, nebo si můžu vybrat možnost, že se z toho pou?ím. A já si vždy vyberu tu možnost, pou?it se z toho.” “Vždy, kdy ke mne n?kdo p?ijde a st?žuje si, můžu si vybrat - bud p?ijmu jeho nešt?stí a nebo na tom najdu n?co kladného. A já si vybírám tu druhou možnost.” “To ale p?ece není tak jednoduché!” protestoval jsem. “Ale je”, ?ekl Michal. “Celý život si vybíráme. Když si odmyslí všechny ty hlouposti okolo, každá situace je volba. A ty si vybírá, jak na ty situace zareaguje. Ty si vybírá, jak lidé ovlivní tvou náladu. Ty si vybírá, jestli bude mít dobrou nebo patnou náladu. Jednoduše ?e?eno - ty si vybírá, jak prožije svůj život.” Hodn? jsem o tom p?emýšlel.
Krátce nato jsem z té stavební firmy odešel a za?al jsem podnikat sám. I když u jsme se nevídali, ?asto jsem o n?m p?emýšlel v situacích,kdy jsem se rozhodoval, jak budu žít svůj život, místo toho abych jen bezhlav? reagoval na konkrétní situaci. O pár let pozd?ji jsem se doslechl, e Michal mel vánou nehodu, když spadl z 20 metrové výšky. Po 18 hodinové operaci a dlouhých týdnech na lůžku ho nakonec pustili domu se zdrátovanou páte?í. Potkal jsem ho asi půl roku po té nehod?. Kdy jsem se ho zeptal, jak se má, odpov?d?l: “Kdybych se m?l jen o chlup líp, už bych byl dvoj?ata. Chce vid?t moje jizvy?”. To jsem odmítl, ale zeptal jsem se ho, co mu prob?hlo hlavou, kdy tenkrát dopadl na zem. “První v?c, která mi prob?hla hlavou byla, e se t?ším na miminko, protože manželka mela zanedlouho rodit.” odpov?d?l Michal. “Potom, kdy jsem tak ležel na zemi, jsem si uv?domil, e mám dv? možnosti. Mohl jsem si vybrat život nebo … smrt. Tak jsem si vybral život.” “A nemel jsi strach? Neztratil jsi v?domí?” ptal jsem se ho. A Michal odpov?d?l: “… záchraná?i byli skv?lí. Stále mi opakovali, že to bude dobré. “A kdy m? p?ivezli do nemocnice a uvid?l jsem hrůzu ve tvá?ích doktoru a sest?i?ek, doopravdy jsem se polekal. V jejich o?ích jsem ?etl - tohle je mrtvý ?lov?k. Uv?domil jsem si,ž e musím n?co ud?lat.” “A co jsi ud?lal?”, ptám se ho. “No… byla tam jedna taková tlustá, nemotorná a nep?íjemná sest?i?ka, která na m? rvala, jestli jsem na n?co alergický. “Ano”, povídám. Léka?i i sest?i?ky zpozorn?li a ?ekali na mou odpov??. Zhluboka jsem se nadechl a za?val jsem: Na váše ksichty! Kdy se dosmáli, ?ekl jsem jim: Rozhodl jsem se, že budu žít. Operujte m? jako živého a ne jako mrtvolu!”
Michal p?ežil nejen díky mistrovství chirurgu, ale i díky svému úžasnému p?ístupu k životu. Od n?j jsem se nau?il, že každý den máme možnost žít naplno. Prožívá jen to, co chce. Není důležité, co se d?je, ale jak to ?lov?k p?ijme - to rozhoduje o všem. Proto se netrap, co bude zítra, zít?ek a se o sebe postará sám. Každý den je dost starostí i bez toho. Navíc,dnes je ten den, kvůli kterému jsi se trápil u v?era.

Pridano 17.3.2006

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

And?lé

Dva and?lští poutníci se zastavili, aby strávili noc v dom? bohaté rodiny. Rodina byla nepohostinná a odmítla and?ly nechat v místnosti pro hosty. Místo toho byli ubytováni ve studeném sklepním pokoji. Jakmile si ustlali na tvrdé podlaze, starší and?l uvid?l díru ve zdi a opravil ji. Když se mladší and?l udiven? ptal pro?, starší odpov?d?l: “V?ci nejsou takové, jakými se zdají být.”
Další noc si šli odpo?inout do domu velmi nuzného, ale pohostinného farmá?e a jeho ženy. Poté, co se s nimi manželé pod?lili o trochu jídla co m?li, ?ekli and?lům, aby spali v jejich posteli, kde si dob?e odpo?inou. Ráno po svítání našli and?lé farmá?e a jeho ženu v slzách. Jejich jediná kráva, jejíž mléko bylo jediným p?íjmem rodiny, ležela mrtva ve chléve. Mladší and?l se ptal staršího, jak se to mohlo stát? První muž mel všechno a tys mu pomohl,? vy?ítal. ?Druhá rodina mela málo, ale byla ochotna pod?lit se o vše, a tys dovolil, aby jim zem?ela kráva. Pro?? “V?ci nejsou takové, jakými se zdají,” odpov?d?l starší and?l.
“Když jsme byli ve sklepním pokoji, všiml jsem si, že v té dí?e ve stene byla zásoba zlata. Jelikož majitel byl posedlý chamtivostí a neochotou sdílet št?stí, ut?snil jsem st?nu, aby poklad nemohl najít. Když jsme další noc spali ve farmá?ov? posteli, p?išel si and?l smrti pro jeho ženu. Dal jsem mu místo ní krávu. V?ci nejsou takové, jakými se zdají.”
V?tšinou neznáme všechny souvislosti. I když máš víru, pot?ebuješ také dův?ru, že vše, co p?ichází, se vždy d?je ve tvůj prosp?ch. A to se vyjeví až ?asem. N?kte?í lidé p?icházejí do našeho života a rychle odcházejí, n?kte?í se stávají našimi p?áteli a zůstanou na chvilku. Presto zanechávají v našich srdcích nádherné stopy - a my nezůstaneme nikdy zcela stejní, protože dob?í p?átelé nás promenují! V?erejšek je historie. Zít?ek tajemství. Dnešek ? P?ítomnost ?- je dar.Život je neoby?ejný a chuť každého momentu neopakovatelná!

Pridano 25.2.2006

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Síla okamžiku

Jednou, když jsem byl nová?kem na High School, uvid?l jsem kluka z naší t?ídy, který šel ze školy domů. jmenoval se Kyle. Vypadalo to, že nese domů všechny své u?ebnice. Myslel jsem si: “Kdo by odnášel v pátek všechny knížky? Musí to být p?kný trouba…!” Já m?l naplánovaný celý víkend - párty a fotbalový zápas s p?áteli na zít?ejší odpoledne… . Pokr?il jsem rameny a šel dál. Jak tak jdu, uvid?l jsem bandu kluků co utíkali jeho sm?rem.
B?želi na n?j! Vytrhli mu knížky z rukou, podrazili nohy tak, že p?istál v blát?. Jeho brýle odlítly a vid?l jsem je dopadnout do trávy asi 10 stop od n?j. Podíval se na m? a já uvid?l ten strašný smutek v jeho o?ích. Rvalo mi to srdce… P?ib?hl jsem mu na pomoc a jak se plazil a hledal brýle, uvid?l jsem v jeho o?ích slzy. Podal jsem mu je a ?ekl: “Tihle kluci jsou hajzlové, neumí se normáln? chovat!” Podíval se na m?, ?ekl: ” Díky!” a na jeho tvá?i se objevil úsm?v. Byl to jeden z t?ch úsm?vů, co projevují skute?nou vd??nost… Pomohl jsem mu sebrat knížky a zeptal se, kde bydlí.Ukázalo se, že nedaleko m?. Ptal jsem se, pro? jsem ho nikdy p?edtím nepotkal. Prý chodil na soukromou školu. /Nikdy d?ív bych se nedal dohromady s klukem ze soukromé školy..!”../ Nesl jsem mu pár knížek a celou cestu jsme si povídali. Ukázalo se, že je to príma kluk. Ptal jsem se, zda si nechce zítra zahrát fotbal. Prý “jo!” Celý víkend jsme byli spolu venku a já poznal Kylea víc a oblíbil si ho. I mí p?átelé ho vzali.. .
V pond?lí ráno tu byl Kyle s hromadou knížek zpátky. Zastavil jsem ho a se smíchem ?ekl, že bude mít dobré svaly z t?ch knížek. Jen se smál a polovinu knížek mi naložil. B?hem ?ty? let jsme se stali nejlepšími p?áteli. Poslední rok jsem se p?emýšleli o n?jaké st?ední škole. Kyle se rozhodl pro Georgetown a já půjdu na Duke. V?d?l jsem, že vždycky budeme p?áteli a ty míle nebudou žádným problémem. On se cht?l stát léka?em a já hodlal využít stipendia na práci kolem fotbalu. Kyle byl premiantem t?ídy, tedy si musel p?ipravit proslov na záv?re?nou slavnost školy. Zlobil jsem ho, že si zamachruje , ale byl jsem rád, že to nemusím být já tam naho?e a mluvit. Záv?re?ný den byl tady. Vid?l jsem Kylea, vypadal skv?le! Byl jeden z t?ch kluků, který dosp?l a našel se b?hem let na High School. Zesílil a moc mu slušely brýle. M?l víc d?v?at než já, všechny ho milovaly, až jsem n?kdy žárlil…
Dnes byl ten den! Vid?l jsem, jak je nervózní z proslovu, tak jsem šel za ním, poplácal ho po zádech a ?ekl: “Hej, chlape, budeš dobrej !” Podíval se na m? tím vd??ným pohledem, usmál se a “Díky!” - ?ekl. Za?átek proslovu m?l za sebou, odkašlal si a pokra?oval: “Záv?r školy je ?as, abychom pod?kovali všem, co nám pomohli p?es tyto t?žké roky.Rodi?ům, u?itelům, sourozencům, možná trenérovi, ale hlavn? p?átelům.
Jsem tady, abych vám všem, kte?í jste n??í p?ítel, ?ekl, že být n?komu p?ítelem, to je ten nejv?tší dárek, který můžete n?komu dát! ?eknu vám p?íb?h…
Díval jsem se nev??ícn? na svého p?ítele, když za?al vypráv?t o dni, kdy jsme se poprvé potkali. Plánoval, že se o víkendu zabije. Mluvil o tom, jak si vyklidil školní sk?í?ku, aby jeho máma s tím nem?la pozd?ji starosti a nesl si v?ci domů. S vážností se na m? podíval a malinko se usmál: “Díky Bohu jsem potkal p?ítele. Ten m? zachránil od mého nevysloveného rozhodnutí…!” Slyšel jsem to zd?šení v davu, když ten p?íjemný a populární kluk nám ?ekl vše o svém nejslabším životním momentu. Vid?l jsem jeho mámu a tátu, jak se na m? dívají s vd??ností v o?ích. Dodnes si neuv?domuji hloubku svého ?inu … Nikdy nepodce?ujte sílu okamžiku. Jedním jediným gestem můžete zm?nit život ?lov?ka. N?kdy k lepšímu a taky ob?as k horšímu. Bůh nás vložil do života toho druhého, abychom n?kdy zasáhli. Hledejte Boha v p?átelích!

Pridano 30.1.2006

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Jedna po druhé…

Jeden náš p?ítel se p?i západu slunce procházel po liduprázdné pláži v Mexiku. Najednou v dálce spat?il n?jakou postavu. Když p?išel blíž, zjistil, že je to n?jaký domorodec, který se co chvíli shýbá, zdvihá n?co ze zem? a hází to do vody. A tak po?ád dokola. Když se náš p?ítel p?iblížil ješt? víc, uvid?l, že ten ?lov?k sbírá hv?zdice vyplavené na pláž a jednu po druhé je hází zpátky do vody. Náš p?ítel na n?j zmaten? hled?l. Pak k n?mu p?istoupil a zeptal se: ??Dobrý ve?er, p?íteli. Copak to tu d?láte??? ??Házím ty hv?zdice zp?t do mo?e. Vidíte? Je odliv a uvízli by na b?ehu. Když je nehodím zpátky, tak tu leknou.?? ??Dob?e,?? povídá p?ítel, ??ale na téhle pláží musí být tisíce hv?zdic. Všechny se vám ur?it? sebrat nepoda?í. Je jich prost? moc. A víte, že se tohle pravd?podobn? d?je na stovkách pláží po celém pob?eží? Nemyslíte, že tím stejn? nic nezm?níte??? Domorodec se usmál, sehnul se a zdvihl z písku další hv?zdici. Když ji házel do mo?e, odpov?d?l: ??Pro tuhle jsem to zm?nil!??

Pridano 25.1.2006

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

O št?stí?, aneb z hodiny filozofie

U?itel filozofie jednoho dne p?isel, do t?ídy. Když se studenti usadili, vzal ze šuplíku nádobu a naplnil ji až po povrch kameny. Potom se zeptal studentů, zda si myslí, že je nádoba plná. Studenti s ním souhlasili, že je. Potom profesor vzal krabi?ku s kamínky a vysypal je do nádoby s kameny, zat?ásl nádobou a samoz?ejm?,ze kamínky popadaly mezi kameny. Profesor se zeptal znovu. Je te? nádoba plna? Studenti se pousmáli a souhlasili, ze je. Ale profesor vzal krabi?ku s velmi jemným piskem a vysypal ho do nádoby.Samoz?ejm? písek vyplnil i ty nejmenší mezírky mezi kameny.Ted už byla nádoba opravdu plná.
Potom profesor ?ekl : Touto ukázkou jsem cht?l znázornit,ze život je jako tato nádoba. Kameny znázor?uji důležité v?ci ve vašem život?. Jako jsou vaše rodina, partner, zdraví, d?ti…, všechno, co je tak důležité, že kdyby jste to ztratili, bylo by to velmi zni?ující. Kamínky znázor?ují ostatní, mén? důležité v?ci. Nap?íklad vaše zam?stnání, dům, auto… písek je všechno ostatní. Drobnosti. Když dáte písek do nádoby jako první,nezůstane vám žádné místo pro kameny. To stejné platí v život?. Když budete ztrácet ?as a energii na drobnosti - materiální v?ci, nikdy nebudete mít ?as na v?ci, které jsou skute?n? důležité. V?nujte pozornost rozhodujícím v?cem ve vašem živote. Hrajte si se svými d?tmi, vezm?te svého partnera tancovat… Vždy bude ?as jit do práce, uklidit dům, uva?it ob?d, nakoupit … Dejte si záležet na kamenech (v?ci, na kterých vám skute?n? záleží).Ur?ete si své cíle. To ostatní jsou jen kamínky a písek.
Hodn? št?stí, doufám, že se vám to poda?í’. Ať tvoje ruce mají vždy co d?lat, ať máš v pen?žence vždy pár korun, ať vždy slunce svítí na tvé okno, ať po každém dešti ur?it? následuje duha, ať máš vždy nablízku p?átelskou ruku, ať Bůh naplní tvé srdce radostí.

Pridano 17.1.2006

Dodatek od Krajvyho:
Student se prihlasil a rekl, ze sklenice stale jeste neni plna. Profesor se podivil a pral si dukaz. Student vzal sklenici piva a cele je vlil mezi kameny, kaminky a pisek. Vse se vcuclo. Ponauceni? - Na pivo se vzdycky misto najde. :) (Sice nevim, kde vzal na hodine pivo.. :) )

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Když…

Když pobýváš s králi,
považuješ se za mocného.
Když hovo?íš s u?enci,
považuješ se za moudrého.
Když sedáš s mnichy,
považuješ se za svatého.
Když tlacháš s rytí?i,
považuješ se za silného.

A kdyby se ostatní posuzovali
podle tebe, za jaké by se považovali?

Pridano 17.1.2006

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Dárek

V autobuse sed?l starší pán s kyticí ?ertsv? na?ezaných kv?tin. P?es uli?ku sed?la dívka a po?ád po jeho kytici pokukovala. Dojeli ke stanici, kde starší pán vystupoval. Rozhodn? vzal kytici a položil ji dívce do klína. ??Vidím, že se vám ty kyti?ky líbí,?? ?ekl na vysv?tlenou, ??a moje paní by vám je ráda dala. Povím jí, že jsem je dal vám.?? D?v?e p?ijalo kv?tiny a dívalo se na pána, který zatím vystoupil z autobusu a prošel brankou malého h?bitůvku?.

Pridano 8.1.2006

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Tento nápis je vyryt na hrobce jednoho biskupa (1100 n.l.) v krypt? Westminsterského opatství:

Když jsem byl mladý a svobodný a má fantazie neznala žádné hranice, snil jsem, že zm?ním sv?t. Jak jsem stárnul a moud?el, zjišťoval jsem, že se sv?t nezm?ní, a tak jsem svůj zám?r trochu omezil a rozhodl jsem se zm?nit jen svou zemi. Ale, jak se zdálo, nedala se zm?nit ani ta.
Když jsem dosp?l ke sklonku svého života, podnikl jsem poslední zoufalý pokus a rozhodl jsem se zm?nit alespo? svou rodinu, své nejbližší, ale ani to se mi bohužel nepoda?ilo.
A teprve nyní jsem si na smrtelném loži uv?domil, že kdybych nejd?íve zm?nil sám sebe, šel bych p?íkladem své rodin?, která by se také zm?nila.
Díky pomoci a povzbuzení své rodiny bych dokázal zlepšit svou zemi a - kdo ví? - možná bych dokázal zm?nit i celý sv?t.

Pridano 8.1.2006